Začátkem září se médii prohnala zpráva o dívce, která po odhození papírku skončila v poutech; zákrokem se pochlubila přímo MP Ostrov na své facebookové stránce. V poutech přitom neskončila kvůli samotnému odhození; přivolaní strážníci dívku vyzvali, aby s nimi šla na služebnu, kde by jí ukázali kamerový záznam. Dívka opětovně odmítla, čímž se dopustila neuposlechnutí výzvy úřední osoby. Je v takovém případě v pořádku ji zpacifikovat a odvléci ji na služebnu silou? Nikoliv.

Přímo zákon o obecní policii říká, že “donucovací prostředky je strážník oprávněn použít v zájmu ochrany bezpečnosti jiné osoby nebo své vlastní”, případně k ochraně “majetku nebo k zabránění výtržnosti, rvačce nebo jinému jednání, jímž je vážně narušován veřejný pořádek”. Narušila dívka v dané situaci veřejný pořádek? Dejme tomu. Narušila jej vážným způsobem? Jen stěží.

Je chybné říci ve zkratce, že dívka byla spoutána za pouhé odhození papírku. Mnohem větší chybou by však bylo tvrdit, že (městská) policie je tu od toho, aby ji občané nekriticky poslouchali. Vyhodnotí-li strážník, že nebyla uposlechnuta jeho výzva, má zákonem danou možnost si její poslechnutí vynutit – udělením pokuty podle přestupkového zákona (v případě neuposlechnutí výzvy úřední osoby lze udělit pokutu až 10 tisíc). Použití donucovacích prostředků v situaci, která není nijak naléhavá, vyvstalé navíc z naprosté banality, je však naprosto nepřípustné.

Má-li to být “adekvátní postup” a  “standardní zásah městské policie, která sjednává pořádek”, jak do médií uvedl starosta obce Ostrov, je na místě nejen stížnost ke krajskému úřadu jako orgánu nadřízenému zřizovateli, ale i bdělost nad dalším postupem strážníků (nejen) v Ostrově. Policie, ať už státní nebo městská, je tu od toho, aby občany chránila – ne aby si vynucovala poslušnost násilím.  Donucovací prostředky musí být krajní možností, nikoliv denním chlebem. Dokud tomu tak nebude, je na místě každý neadekvátní zásah kritizovat.